Ke třetímu panelu stezky přinášíme přehled zajímavých historických událostí města Hostinné. Za přípravu událostí děkujeme panu Tomáši Andělovi.
Přehled historických událostí
a stavebního vývoje města Hostinného od r. 1848
(Prameny: Městská kniha Franze Messnera - radního a písaře z roku 1792, Pamětní kniha farnosti Hostinné, Příspěvky k dějinám města Hostinné od Dr. Leedera 1872-73, Slavnostní spisek Spolku vojenských veteránů z roku 1891 sepsaný Johanem Rindtem a Vlastivěda vrchlabského okresu)
1848 – 17. června vypukl požár v domě č. p. 78 a vyhořelo 46 domů většinou na náměstí. Vyhořela i Horní brána a brzy nato byla stržena.
1850 – opět epidemie cholery.
1850 – zřízena hlavní škola.
1851 – Wenzel Dreyschuh nechal postavit kapli Simona Stocka u Sejfské fortny. Později byla rozebrána a znovu postavena na Hrnčířském kopci.
1852 – farní škola už byla 5-ti třídní.
1854 – povoleny pravidelné týdenní trhy na náměstí a v listopadu také trh o všech Svatých, na kterém bylo předvedeno 30 koní, osli a 240 krav.
1854 – zahájeno s výstavbou silnice do Arnultovic.
1856 – 24. října vyhořela papírna Labský mlýn. Škoda přes 100 000 zlatých.
1860 – požár farní školy.
1861 – vyhořela do základů Eichmannova papírna (tzv. dolní, dnes KRPA).
1862 – narozen 11. prosince Vincenc Fridolín Maiwald (+ 7. 12. 1951 v Rožďalovicích)
1864 – založen městský hasičský sbor.
1866 – v prusko-rakouské válce ve městě krátce pobývaly rakouské oddíly. 30. června vešli do města Prusové a usadili se tu na čtvrt roku. Bylo to 1 853 mužů. Jelikož se očekávalo rakouské přepadení, byli do vazby vzati městští radní a starosta a během noci přísně střeženi. 2. července městem prošel II. pruský armádní sbor, pro který bylo nutno sehnat 112 000 liber chleba, 60 000 liber masa a mnoho tisíc liber proviantu. Vznikl také velký nedostatek peněz, takže papírny labský mlýn a Eichmann vydaly své vlastní peněžní poukázky (nouzové peníze) v hodnotě 10 a 20 krejcarů, které také místní obchodníci přijímali. Tři vojáci, kteří ve městě zemřeli na svá zranění, byli pohřbeni na místním hřbitově.
1867 – 13. srpna vypukl požár v domě č. p. 49 a shořelo 16 domů a 20 vedlejších budov.
1868 – rozšířen hřbitov u kláštera.
1869 – vypukl požár v domě č. p. 41, který zachvátil dalších 36 domů.
1869 – 1871 výstavba železniční dráhy. Hostinné tak bylo napojeno na železniční trať ve směru Velký Osek - Poříčí u Trutnova. Původní trať měla vést přes Lánov a Vrchlabí do Staré Paky a nádraží v Hostinném mělo být u Sibylina dvora. Firma Eichmann však poskytla pro nádraží pozemek a tak se od prvního plánu upustilo a postavilo se blíže dolní papírny.
1870 – v noci z 16. na 17. května byla povodeň.
1871 – 29. června vznikl požár v domě č. p. 12, který patřil vdově Žofii Scharmové. Shořelo 16 domů (č. p. 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 72, 73, 74, 75 a 76.) a 4 stodoly.
1871 – zavedena obecní daň na víno a kořalku.
1871 – překryt vodovodní příkop vedoucí přes náměstí.
1872 – na jaře započato u domu č. p. 32 s částečnou demolicí městského opevnění a tím otevřena nová ulice Poštovní.
1872 – 1. října otevřeny první dvě třídy německého nižšího gymnázia, které byly nejdříve umístěny ve františkánském klášteře. Za otevření město vděčí především snahám starosty dr. Johanna Kopfa.
1872 – postavena plynárna a zavedeno pouliční osvětlení.
1873 – 7. října byla slavnostně do užívání předána nová budova gymnázia, kterou město vybudovalo nákladem 91 091 zlatých rakouské měny. Zasvěcení provedl vrchlabský děkan Weber. Základní kámen k výstavbě byl položen 19. září 1872.
1874 – zavedena daň na psy.
1877 – 16. srpna byl do města (stará škola č. p. 2) uveden řád sester voršilek.
1877 – stržena empora v děkanském kostele, zvýšena postranní loď (kaple Sv. Jáchyma) a provedena regotizace kostela.
1878 – 31. července byla otevřena nová budova národní školy, která stála 42 069 zlatých. Základní kámen k výstavbě položen 9. srpna 1877. V témže roce zahájeno i vyučování (tvz. Červená škola).
1878 – 14. března vyhlášen úpadek hostinské Spořitelní a záložní pokladny, založené roku 1865. Nepokoje mezi střádaly ve městě. Muselo být povoláno vojsko z Josefova. Jeden prapor zde pobyl 14 dní, protože četnictvo bylo příliš slabé. Konkurs trval až do roku 1885. Mnoho občanů bylo odsouzeno krajským soudem v Jičíně za veřejné násilnosti.
1882 – v noci ze 17. na 18. července bylo město postiženo velkou povodní při níž se utopili dvě osoby.
1884 – založen židovský hřbitov (na Antoníčku).
1885 – 7. února shořely domy č. p. 144, 146, 147 a 15. dubna domy 31. a 32.
1885 – postavena dřevěná kaple na Poštovním dvoře.
1886 – byla povodeň.
1887 – založen městský park Spolkem pro vysazování a okrašlování za podpory továrníka Theodora Eichmanna. Roku 1903 byl rozšířen.
1887 – postaven kamenný kříž při cestě na Antoníček Václavem Dreyschuhem, jako upomínka na jeho dva syny zemřelé v cizině.
1890 – postavena městská nemocnice císaře Františka Josefa I. o 80 postelích.
1890 – započato s výstavbou silnice na Čermnou.
1892 – 4. srpna započata obnova radniční věže pod vedením stavitele Josefa Gausela. Dále se podíleli malíř Josef Seifert a Antonín John, který zlatil kopuli. Práce byly dokončeny 24. září nasazením kopule. Provedeno za starosty Františka Raucha a městské rady ve složení Theodor Eichmann, Karel Schuetz, Jan Ahlt a Václav Erlebach.
1893 – zřízeno městské koupaliště a plovárna Pěstitelským a zvelebovacím spolkem na louce Labského mlýna. Koupaliště bylo každou středu od 13.00 do 16.00 vyhrazeno pouze pro ženy. Děti zde jezdily na kládách.
1894 – byla provedena obnova obrů na radnici a současně zabudován plastický kamenný znak města.
1894 – pivovar Hostinné měl zajištěn odběr vody z č. p. 213. Byla postavena nová lednice a strojovna. Utvořeno společenstvo. Rozsáhlé investice do pivovaru v letech 1931 – 1937. Výroba sodové vody Ehinger a spol.
1897 – v noci z 29. na 30. července největší povodeň v historii města, která vznikla následkem průtrže mračen v Krkonoších. Celé město bylo zatopeno a strženy všechny mosty přes Labe, kromě kamenného mostu na Nových Zámcích. Přerušeno vlakové spojení na tři týdny. Vlaky jezdily jen k Hostinnému. Poštovní spojení se udrželo jen na polních cestách. Ve Steffanhausu byly zničeny velké zásoby plátna. Ve městě se na pomoc k odstranění škod ubytovalo vojsko o síle 3 500 mužů a 174 koní, 8. rota 3. ženijního praporu. 7. září přišla ještě 19. armádní divize složená z pěchotních pluků č. 21, 42 a 92 o síle 3 generálů, 10 štábních důstojníků, 124 vyšších důstojníků, 16 zastupujících důstojníků a 3 474 vojáků. Zůstali ve městě až do 10. září, kdy odpochodovali na manévry do Bautzenu. Celkové škody z povodně byly 200 000 zlatých.
1897 – Zestátnění poštovního a telefonního úřadu a zřízení telefonní stanice.
1898 – postavena úřední budova pro Okresní soud a daňový úřad, okresní soud byl dříve na radnici a daňový úřad v obecním domě, přičemž vězení se nacházelo v Sejfské fortně.
1899 – 20. května, položen základní kámen k výstavbě městské tělocvičny, která byla postavena podle plánů architekta Schimatscheka z Vídně, inženýrem Fiedlerem a stavitelem Umlaufem, s vnitřní divadelní úpravou (sokolovna).
1902 – stavba samospádového vodovodu z Debrného, pramen dodával 12 litrů vody za sekundu, rezervoár byl postaven na Hrnčířském vrchu.
1904 – bylo velké sucho.
1906 – 24. června odhalen pomník císaře Josefa II. na pozemku, kde dříve stály 2 domy č. p. 134 a 135.
1908 – výroba piva v Hostinném: zámecký pivovar – 6 000 hl, měšťanský pivovar – 19 728 hl, pivovar v Rudníku - 13 250 hl
1909 – otevřeno reálné osmitřídní gymnázium.
1909 – 30. června byla u příležitosti dláždění klášterního kostela cementovými deskami odkryta krypta pod hlavním oltářem.
1911 – město koupilo tzv. Hawelhaus a nechalo na jeho místě postavit městská jatka. Stará jatka zvaná „ Kuttelhof “ nacházející se u Sejfského potoka u přívozu k Hammermuehle už nevyhovovala hygienickým požadavkům.
1911 – Obecné stavební a bytové družstvo pro laciné dělnické byty stavělo u parku 6 nových domů: č. p. 395 – 400.
1911 – 1912 postavena budova poštovního úřadu na parcelách demolovaných domů č. p. 140 Franze Riesela, č. p. 141 Antona Gabera, č. p. 142 obce a č. p. 143 bratří Leskových. Stavitelem byl Ing. Otto Fiedler. Náklady činily 133 216,- rakouských korun. Předání nové budovy bylo1.října 1912. Pošta se do té doby nacházela v domě poštmistra Raucha v č. p. 27/28. Později po zřízení Státního poštovního úřadu byla pošta přemístěna do Richterova domu, kde byla naposledy zemědělská záložna. Telefonní stanice byla zřízena v roce 1897.
1912 – postaveny dětské jesle. Základní kámen byl položen 20. října 1911 z popudu Křesťanského spolku žen.
1912 – Po zrušení firmy Georg Steffan město koupilo domy č. p. 230 a 358 a zřídilo v nich obecní byty.
1911 – založeno sportovní hřiště (TATRAN).
1912 – založena městská kapela a angažován kapelník.
1912 – oprava radniční věže, odkryta a obnovena sgrafita. Náklady celkem 15 000 rakouských korun.
1913 – těsně před vypuknutím světové války byl dostavěn městský chudobinec a sirotčinec. Základní kámen položen 15. července 1912. Starosta Schwarz prosadil stavbu jen za velikých potíží, protože se město stavbou pošty a dětských jeslí už velmi zadlužilo. Náklady činily 200.000 korun. Když však vypukla válka a došlo k znehodnocení peněz, byli občané rádi, že se tyto stavby předtím postavily.
1914 – v neděli 26. července byla mobilizace vojáků do I. světové války. Příští den odchod mužů do války. Společně z náměstí s hudbou na nádraží. Projev na rozloučenou držel starosta Schwarz a děkan Seidel. 118 se jich domů už nevrátilo.
1917 – přelet vzducholodě Zeppelin nad městem.
1917 – zrekvírován zvon z děkanského kostela.
1918 – 10. prosince bylo město obsazeno československým vojskem.
1919 – založena česká menšinová škola v budově sirotčince.
1919 – 4. března (masopustní úterý) nepokoje německého obyvatelstva. Dvě mrtvé ženy a několik raněných.
1921 – založena Tělovýchovná jednota Sokol.
1924 – postaven pomník obětem I. světové války s 88 jmény padlých.
1927 – založeno městské muzeum (v prostorách radnice).
1929 – postaveno městské kino.
1938 – 9. října město obsazeno německou armádou a připojeno k Velkoněmecké říši.
1942 – rekvírován prostřední zvon z děkanského kostela a plůtek od morového sloupu pro potřeby německé armády.
1945 – 7. května město přechází pod českou správu.
1945 -1947 odsuny německého obyvatelstva.
1955 – z klášterního kostela byly odstěhovány varhany, obrazy křížové cesty, sochy Sv. Václava, Krista trním korunovaného a Božího hrobu.
1958 – oprava radniční věže.
1959 – vyhlášen zákaz staveb a oprav domů v důsledku plánované stavby přehrady na Debrném.
1959 – odhalena pamětní deska K. V. Klíče na jeho rodném domě a otevřena pamětní síň na radnici.
1968 – městem projely ruské a polské tanky.
1969 – 8. srpna byla otevřena Galerie antického umění.
1971 – oprava křížové cesty kolem kostela. Obrázky maloval p. Bárta z Arnultovic.
1973 – oprava fasády děkanství.
1974 -1976 oprava Olivetské kaple.
1978 – oprava věže kostela bez lešení – horolezecky. V kopuli nalezena tuba se zápisy.
1985 – oprava kostelní fasády. Kamenný kříž na západním štítě nese v křížení v medailonu letopočet 1867, období regotizace kostela (arch. Schmoranz). Plaménková kružba na ochozu věže byla vyměněna během oprav. Na některých kamenných prvcích byly objeveny značky kameníků. Po opravě pravého opěrného pilíře západního štítu lodi vynikl základní kámen této přístavby s nápisem GZW (Jiří z Valdštejna). Znak uprostřed štítu patří také jemu. Nejzajímavějším objevem bylo odkrytí řádkového kvádříkového zdiva a gotického ostění z červeného pískovce, které je označováno za sedili. Spíše však ukazuje na raně gotický vchod do snad první sakrální stavby. Podle kvádříkového zdiva se jeví tato část jako zbytek nejstarší stavby, která přímo přiléhala k věži kostela, která stála asi samostatně, jak se původně myslelo. Během opravy omítky byly objeveny nárožní pískovcové kameny pravidelně opracované. Byly proto v rozsahu celé věže konzervovány, přibarveny a ponechány neomítnuté.
1989 – nákladem 24.480,- Kč byla pořízena pohlednice děkanského kostela v počtu 20 000 ks. První pohled s církevní tematikou v době komunismu.